Další díl seriálu o evropských maturitách nás zavede do Portugalska. Charakteristikami středního školství v Portugalsku je věk žáků (15 - 17 let) a tříletý cyklus studia, který poskytuje uchazečům možnost všeobecně vzdělávacího a technického vzdělávání.
Cíle a organizační strukturu sekundárního vzdělávání v Portugalsku stanovuje školský zákon č. 46 z roku 1986 a obecně známý pod dost neportugalským názvem “The Education System Framework Law”. Prvým rokem, kdy střední školy začaly fungovat v nové podobě, však byl až teprve školní rok 1995/96.
Charakteristikami středního školství v Portugalsku je věk žáků (15 - 17 let) a tříletý cyklus studia, který poskytuje uchazečům možnost všeobecně vzdělávacího a technického vzdělávání. Alternativním typem střední školy je tzv. “Escola Profissionais”(odborná škola), která nabízí tříleté odborné vzdělávání, zaměřené na oblasti, které odpovídají potřebám ekonomického a sociálního sektoru. Po ukončení studia střední školy obdrží absolvent vysvědčení o ukončeném středním vzdělání, případně diplom o dosažené odborné kvalifikaci, který absolventa opravňuje ke vstupu na trh práce s profesním zařazením - technik se středně pokročilou odborností. Maturitní vysvědčení je současně vstupní podmínkou pro přijetí na universitu nebo některý z polytechnických institutů.
Všeobecné a odborně technické vzdělání je na portugalských středních školách organizováno ve čtyřech hlavních oborech: přírodní vědy - umělecké směry - úvod do filozofie - sportovní zaměření. Specifické složky studia se různí podle zvoleného zaměření žáka, každé zaměření však musí obsahovat dva až tři předměty, které jsou pro dané zaměření základní. Tyto 2 – 3 základní předměty s podstatně vyšší hodinovou dotací studia jsou pro všeobecné i odborně technické školy stejné, čímž je dodržena zásada propustnosti vzdělávacího systému. Všechny další předměty si středoškolák volí podle vlastních priorit a osobních zájmů. V průběhu studia je střední školou užíváno dvojí hodnocení žáků. Formativní hodnocení, které provádějí učitelé, má většinou povahu písemného hodnocení. Souhrnné hodnocení, vyjádřené známkou, je společným rozhodnutím učitelů v rámci “třídní rady” (Conselho de Turma). Tento typ hodnocení zahrnuje i známky získané v testech, které připravuje každá škola samostatně v 10. a 11. třídě (Provas Globais). Závěrečná známka z předmětu za celý školní rok je váhovým průměrem souhrnného hodnocení (0.75) a závěrečného testu (0.25).
Maturitu skládají žáci formou školních maturitních zkoušek, ale i národních testů (Exame de âmbito nacional). Žáci gymnázií konají testy z všeobecně vzdělávacích předmětů, zatímco žáci středních odborných a technických škol jsou povinni vykonat ještě závěrečný test alespoň z jednoho odborného předmětu. Hodnocení z daného maturitního předmětu je váhovým průměrem závěrečné známky na konci školního roku (70%) a známky získané v národním maturitním testu (30%). Závěrečná známka za celé středoškolské studium, která je uvedena na maturitním certifikátu, je pak průměrem všech závěrečných známek ze všech předmětů daného typu studia. Celkové hodnocení se potom převádí na stupnici pomyslného teploměru s dvaceti dílky. Nejnižší celková známka, kdy maturant ještě uspěl, je číslo 10. Některým maturantům tedy stačí projet střední školou jen s rychlostí 50 kilometrů v hodině. To je u nás, myslím, povolená rychlost motorových vozidel při průjezdu obcí.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat