Aby byla u absolventů středních škol zachována co největší srovnatelnost jejich výsledků, je učitelům středních škol doporučováno využít národních testů při závěrečných zkouškách. Tvorba takových postupových či závěrečných testů je plně v kompetenci všeobecně uznávané Národní vzdělávací agentury. Známka, kterou středoškolák získal v závěrečném testu, je pak také součástí závěrečného vysvědčení.
Vlastně i ve Švédsku se testuje. Po úspěšném ukončení střední školy pak absolvent obdrží pouze závěrečné vysvědčení, kde jsou uvedeny všechny známky nejen z povinných a volitelných vyučovacích předmětů daného vzdělávacího programu, ale i ze všech dílčích studijních kurzů, které v daném předmětu žák za poslední období absolvoval. „Svatý týden“ se nevede, závěrečné zkoušky se vlastně skládají v posledních dvou letech studia průběžně. Kdo umí plánovat, má nespornou výhodu. Každý absolvent střední školy má kromě toho právo vykonat po ukončení středoškolského studia opravné zkoušky, pokud si chce některou závěrečnou známku zlepšit. Pro žáky, kteří během středoškolského studia vyžadují na omezenou dobu zvláštní péči, jsou zavedeny zvláštní doučovací programy, aby byli schopni v dalších navazujících studijních kurzech na střední škole pokračovat. Na školách se tedy doučuje naprosto oficiálně, pro někoho bezplatně, repetenti a žáci bohatších rodičů bez námitek a prý i rádi platí. Je to levnější než doučování „přes ulici!
Úspěšný absolvent některého ze 16 středoškolských vzdělávacích programů je pak oprávněn pokračovat ve studiu na vyšším typu školy. Většina universit v podstatě vyžaduje, aby uchazeč v závěru studia střední školy získal alespoň 90 % známek s označením G („odřené uši“).
Pro všechny university a fakulty je pak ve Švédsku užíván jednotný přijímací test vlastně již od počátku devadesátých let. Testu se říká SWESAT (Švédský test obecných studijních předpokladů) a za jeho tvorbu nese kůži na trh Národní vysokoškolská agentura (National Agency for Higher Education). Výsledky přijímacího testu, který se koná každoročně dvakrát do roka, respektují kupodivu všechny švédské university a vysoké školy, které jsou současně testovacími centry. Každá testová úloha je v přípravné fázi ovšem předběžně pilotována na vzorku minimálně 2000 studentů a jestliže neodpovídá poměrně přísným kritériím obsahové validity a obtížnosti, letí z testu ven. Konečná verze přijímacího testu pak prochází opakovaným oponentním řízením za účasti zástupců řady švédských univerzit a testy se kupodivu na veřejnost nevynášejí, protože jsou stále nové a nové a podvádění nepatří mezi typické vlastnosti švédských akademiků. SweSat je typickým rozlišovacím testem a obsahuje 5 částí (subtest slovní zásoby, logického myšlení, porozumění mateřštině, interpretaci diagramů, tabulek a map a konečně subtest porozumění angličtině). Formát všech testových úloh je typu multiple-choice a nikoho to ani příliš nevzrušuje. Prvé čtyři subtesty jsou pravidelně vyvíjeny katedrou školního měření univerzity v Umelu. Pátý subtest pravidelně vytvářen na katedře jazyků univerzity v Gothenburgu. Příprava prvé sady přijímacích testů v roce 1991 ovšem trvala více než dva roky. To není jen tak, sednout si ke kávě a vymyslet dobrý test, holenkové!
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat