Obsah předmětu Informatika a výpočetní technika prodělal výraznou změnu ve svém pojetí. Do roku 1989 byl obsah zúžen na programování a algoritmizaci a buď zařazen do matematiky, nebo byl realizován pomocí specializačních forem studia. V současné době patří teno samostatný předmět mezi povinně volitelné na ZŠ a nebo je povinným předmětem v prvním ročníku gymnázií a posléze povinně volitelným v dalších ročnících. Obsah předmětu Informatika a výpočetní technika prodělal výraznou změnu ve svém pojetí. Do roku 1989 byl obsah zúžen na programování a algoritmizaci a buď zařazen do matematiky, nebo byl realizován pomocí specializačních forem studia. V současné době patří samostatný předmět „Informatika a výpočetní technika“ mezi povinně volitelné předměty na ZŠ a nebo je povinným předmětem v prvním ročníku gymnázií a posléze povinně volitelným v dalších ročnících. Obsah předmětu informatika a výpočetní technika prodělal posun k většímu uživatelskému využití počítačů.
Dokladem jsou především osnovy, které tento trend do značné míry respektují a odrážejí. Ovšem reálná situace je hodně odlišná. Nedávno jsem byl svědkem hodiny „informatiky“, kdy paní učitelka u tabule zkoušela bez počítače nešťastnou dívenku z příkazů v T602, které se žáci učili nazpaměť. Věřím, že to není typický příklad hodiny informatiky, ale odráží jeden problém. Většina škol nemá dostatečné hardwarové ani softwarové vybavení a proto výuka dost často probíhá na tom, co školy mají. Na mnoha školách bývá informatika chápána také jako vhodné doplnění úvazku učitele jiné aprobace. Jenže efektivní používání IT technologií je nezbytným předpokladem našeho začlenění do evropských struktur a především začlenění žáků, kteří budou absolvovat za dva až pět let, kdy patrně budeme již plnohodnotnými členy evropské unie.
Výuka informatiky by proto měla hrát stěžejní roli v samotném výchovném procesu a podle toho by měly klást učitelé a ředitelé patřičný důraz na tento předmět. V první fázi je tedy nezbytné naučit žáky a studenty kvalitní a efektivní práci na počítači bez hardwarového a softwarového omezení. Není důležité, aby žák znal ten který příkaz v T602, MS Wordu, ale aby věděl, jak pracovat s textovými editory obecně. Je celkem jedno v jakém textovém editoru dítě umí napsat dopis, ale hlavně, že to umí, protože pokud se naučí používat textové editory, naučí se s nimi pracovat, může v situaci, kdy většina programů má obdobné uživatelské rozhrání, pracovat v kterémkoliv editoru a to platí i o ostatním software. Druhou fází je specializace, která je spíš již orientována na střední odborné školy. Vytvářet výkresy v prostředí AutoCADu je jistě mnohem rychlejší a pohodlnější než prkno. Třetí fáze a to už je spíše pro většinu nadstavbová záležitost je možnost proniknutí do programování, vytváření vlastních aplikací, konfigurace počítače, jeho hardwarového vybavení atd.
Předmět informatika a výpočetní technika, jak vyplývá z jeho názvu, není ovšem pouze práce s počítačem. Počítač a další IT technologie (mobil, internet, intranet) zde slouží pouze jako prostředky pro práci s informacemi. Nezbytnou podmínkou práce s informacemi je schopnost jejich třídění (není bez zajímavosti, že například na internetu se považuje 90 % za balast), vyhledávání a zpracovávání. Trend v této oblasti směřuje k tomu, že samotné ovládání a využívání počítačů se stane nedílnou obsahem učiva všech předmětů podle zaměření a informatika, se přemění v „informační výchovu“ se zaměřením na vytváření dovedností práce s informacemi.
Jaroslav Škárka
0 komentářů:
Okomentovat