Asociace poradenských pracovníků ve školství apeluje na ministerstvo školství, aby zabránilo nekvalifikovanému zneužívání psychologie v rezortu školství, stejně jako i na ředitele škol, aby nekvalifikovaným užitím psychologických metod nebyly ohrožovány zájmy a prospěch žáků. Na svém pravidelném zasedání byla Rada Asociace poradenských pracovníků ve školství (APPŠ) informována o případech akreditace některých vzdělávacích programů zaměřených na užívání řady psychologických metod v oblasti školství pedagogickými pracovníky bez jejich pregraduální odborné psychologické přípravy. Tyto vzdělávací programy (např. kurzy v užívání Baum testu a dalších projektivních metod) jsou akreditovány ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR jako běžná součást dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve školství a udělovány žadatelům z řad učitelů, kteří neabsolvovali vysokoškolské studium v oboru klinické nebo poradenské psychologie, a aniž by takto akreditované vzdělávací programy byly centrálním orgánem státní správy rezortu školství konzultovány s profesními asociacemi, které v oblasti školství sdružují poradenské a školní psychology působící v pedagogicko-psychologických poradnách, speciálně pedagogických centrech, střediscích výchovné péče a v jednotlivých školách.
Diagnostická činnost je většinou pojímána jako strukturovaná odborná činnost, která zahrnuje užití řady psychodiagnostických metod, jejichž promyšlená administrace a zejména interpretace jsou vedeny základním cílem poznání osobnostních rysů a charakteristik žáků. Psychodiagnostické metody, za které lze nesporně považovat mimo jiné i projektivní testy a které jsou nejobtížnější částí psychologické diagnostiky, je soustavou řady podnětů, jimiž je záměrně vyvoláváno chování žáka, které je registrováno a z něho pak usuzujeme na zvláštnosti jeho psychických procesů, stavů nebo vlastností. Indikovaná administrace konkrétních testů je součástí většinou komplexního psychologického vyšetření, které vychází ze širších souvislostí žáka jeho sociálního prostředí, a často souvisí s dalšími psychologickými aktivitami, např. s reedukací nebo poradenskou intervencí. Z tohoto pohledu považujeme situace, kdy proškolení učitelé zadávají žákům za úkol nakreslit strom nebo lidskou postavu a na základě takto získaných výsledků jim sdělují, „jací vlastně jsou“, za krajně ohrožující nejen klima české školy, ale zejména psychický vývoj jednotlivých „vyšetřovaných“ žáků.
Kochův test kresby stromu (Baum test), podobně jako Test kresby domu – stromu – člověka (H-T-P) J. N. Bucka a jiné projektivní testy, je skutečně schopen vypovídat o emocionální zralosti dětí i dospělých a o poruchách v emocionální a sociální oblasti, je-li ovšem administrován kvalifikovaným psychologem, který prošel předchozím dlouhodobějším supervizním výcvikem v užívání této projektivní metody. Testy tohoto typu jsou mj. určeny pro zjišťování obrazu osobnosti, tělesného schématu, neurotických konfliktů, obranných mechanismů a také inteligence žáků, ale jejich interpretace je natolik náročná, že jsou užívány klinickými a poradenskými psychology pouze v indikovaných případech. Na kresbách se hodnotí mnoho aspektů, jako např. proporce, perspektiva, umístění na ploše, kvalita linie a řada dalších jevů, přičemž spolehlivost při srovnání skórování dvou nezávislých, přitom však vysoce zkušených, psychologů posuzujících kresebný projev žáka je velmi nízká. Podle zásad vydaných před mnoha lety Československou psychologickou společností „může psychologické metody zásadně používat jen odborný psycholog s vysokoškolskou kvalifikací v oboru jednooborové psychologie, který je povinen při své práci respektovat etický kodex povolání a zejména etické zásady ochrany osobnosti dítěte a žáka. Tyto zásady zavazují psychology také k tomu, že nebudou zveřejňovat metody nebo jejich části a že nebudou poskytnuty nekvalifikovaným osobám. Výše uvedené zásady tvoří významnou součást etiky práce poradenského či školního psychologa mj. i v oblasti školství a kromě adekvátnosti zvolených vyšetřovacích metod je třeba podtrhnout jejich pečlivé vyhodnocení a interpretaci, která má vyústit v závěry, které by svojí formou nepoškozovaly žáka.
V tomto smyslu Asociace poradenských pracovníků ve školství apeluje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby zabránilo nekvalifikovanému zneužívání psychologie v rezortu školství, stejně jako i na ředitele škol a školských zařízení, aby nekvalifikovaným užitím psychologických a zejména psychodiagnostických metod nebyly ohrožovány zájmy a prospěch dětí a žáků, které jsou nezbytným předpokladem optimálního vývoje každého jedince v průběhu jeho vzdělávání.
PhDr. Antonín Mezera
místopředseda APPŠ
Asociace poradenských pracovníků ve školství
Jeruzalémská 12
110 00 Praha 1
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat