Přestože balkánský temperament v nás často vyvolává představu rychlých společenských otřesů a změn, jsou v Bulharsku připravované státní maturity předmětem soustředěného a intenzivního zájmu již řadu let. Festina lente, říkávali staří latiníci, a v Bulharsku toto pravidlo platí stále.
V současné době jsou maturitní zkoušky předmětem plánovaných změn nejen u nás, ale i v Bulharsku, které připravuje řadu pozměňovacích návrhů školského zákona. Bulharský vzdělávací systém je nyní ve fázi příprav na zavedení nového školského modelu, který bude doplněn povinnou státní maturitní zkouškou. V posledních dvou letech tam probíhají intenzivní práce zejména na vymezení jednotlivých úrovní sekundárního vzdělání, stanovení vzdělávacího minima a připravují se nové učební osnovy, vzdělávací standardy pro jednotlivé maturitní zkoušky a kritéria jejich objektivního hodnocení.
Střední školy v Bulharsku se obdobně jako u nás člení na školy všeobecně vzdělávací a profilově orientované odborné školy. Žáci mohou studovat na profilově orientované střední škole po ukončení 7. nebo 8. třídy, pokud ovšem úspěšně vykonají přijímací profilové zkoušky na příslušné škole (bulharština a literatura, matematika, humanitní předměty atd.). Vědomosti a dovednosti maturantů jsou hodnoceny na šestistupňové hodnotící škále známkami od 1 do 6 - vynikající (6), velmi dobré (5), dobré (4), dostatečné (3), slabé (2) a nedostatečné (1). Aby však kandidát v závěrečné maturitní zkoušce uspěl, musí dosáhnout nejméně klasifikačního stupně 3. Žáci maturující na všeobecně vzdělávacích školách konají maturitní (tzv. imatrikulační) zkoušku z bulharského jazyka a literatury a volitelných všeobecně vzdělávacích předmětů, které jsou na seznamu volitelných předmětů v posledním roce středoškolského studia. Žáci maturující na profilově orientovaných odborných středních školách konají maturitní nejen z bulharského jazyka a literatury, ale i z hlavního profilového předmětu příslušné školy. Žáci, kteří ukončili v daném vyučovacím předmětu studium na střední škole s prospěchem nejméně “velmi dobrý” (5) a jejichž závěrečná známka z daného předmětu během posledního roku studia má nejméně stejnou hodnotu, nemusí konat z tohoto předmětu maturitní zkoušku, pokud je tento předmět součástí závěrečných písemných maturitních zkoušek. To není právě hloupé.
Proč ověřovat u maturantů jejich vědomosti, jestliže jejich úroveň lze prokázat jiným, stejně validním a méně nákladným způsobem? Po úspěšném vykonání maturitních zkoušek obdrží maturant diplom o ukončeném středním vzdělání, na němž je uvedena nejen zvolená specializace a studijní zaměření absolventa, ale vysvědčení obsahuje i známky ze všech maturitních zkoušek s přesností na setiny bodu (případně známky z posledního roku studia, pokud maturant nemusel imatrikulační zkoušky konat), dále pak průměr školních známek z daného maturitního předmětu za celé středoškolské studium a známky z povinně volitelných, profilových a volitelných předmětů získané během středoškolského studia. Maturitní zkouška v bulharském pojetí tedy do značné míry dokumentuje dlouhodobé školní výsledky středoškoláků a není jen obrazem časově omezeného klání před maturitní komisí. Kdo tedy řadu let oral, zaséval a vláčil, zaléval a pěstil, ten v závěru studia sklízí plody svého úsilí. Z maturitního turnaje snad nevyjde jako absolutní vítěz, ale zcela jistě ne jako na hlavu poražený soupeř.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat