Pouze 42 % uchazečů o vysokoškolské studium dostane šanci studovat. Na toto téma se na Ústavu pro informace ve vzdělávání uskutečnila tisková konference s podtitulem "Situace v přijímání ke studiu na vysoké a vyšší odborné školy v roce 1999", v jejímž průběhu byla zveřejněna velmi zajímavá čísla týkající se terciárního vzdělávání u nás. Informace sdělovali a na dotazy odpovídali - Pavel Zelený, ředitel ÚIV a Ladislav Čerych ze Střediska vzdělávací politiky při Ústavu výzkumu a rozvoje školství Pedagogické fakulty UK.
Základní statistický přehled
V současnosti je v ČR 23 vysokých škol (110 fakult) a 166 vyšších odborných škol (VOŠ), které dohromady vytváří terciární sektor vzdělávání. Celkově (VŠ+VOŠ) bylo letos přijato a zapsáno 49,4% uchazečů, to znamená o něco málo méně než jeden ze dvou. Na VŠ byla pravděpodobnost přijetí 42 % (zapsáno 44 554 ze 105 437 uchazečů, podáno 233,8 tisíc přihlášek), na VOŠ 55 % (zapsáno 13 456 z 24 551 uchazečů, podáno 36,9 tisíc přihlášek). Počet lidí, hlásících se jak na VŠ, tak i na VOŠ se snížil z loňských 15 tisíc na 13,3 tisíc.
Čerství maturanti letos tvořili pouze polovinu uchazečů (VŠ+VOŠ), (na VŠ 47 % a na VOŠ 75 %). Druhou polovinu reprezentovala tzv. odložená poptávka.
VOŠ (zřizované teprve od roku 1997 podle německých odborných Fachhochschule) v současnosti představují zhruba čtvrtinu (23,35%) všech studijních šancí
pro maturanty - VŠ tedy mají stále navrch se zbylými třemi čtvrtinami (77,33%).
Konkrétní údaje si můžete pro lepší orientaci a názornost prohlédnout v grafech.
Současné trendy
Hlavní tendencí je v současnosti pokles poptávky v terciárním sektoru(hlásilo se o cca 2000 uchazečů méně, bylo podáno o 24000 přihlášek méně), zapříčiněný především každoročním snižováním populace 18 a 19 letých (od roku 1994/95).
Při tom se zájem o VŠ vzdělání od roku 1989 zdvojnásobil, zatímco počet zapsaných uchazečů je momentálně na úrovni 167 % vzhledem k roku 1990. I když od roku 1993/94 plynule roste, stále to nestačí a poptávka po VŠ studiu, přestože nyní klesá, je uspokojována jen na 42 % (oproti 52 % roku 1990). Během devadesátých let však bylo dosaženo velkého pokroku, neboť v absolutních číslech to znamená, že bylo letos zapsáno 44 554 studentů, kdežto v roce 1990 pouhých asi 26 700 studentů, tj. přibližně o 17 850 studentů méně. Z pohledu nezáviděníhodného osudu neúspěšných žadatelů (letos 59 000!)i vývoje celé společnosti, v níž by se tento přínos měl během několika let projevit a zhodnotit, lze tento fakt jen vítat.
Jak bylo takového úspěchu dosaženo? Především tím, že byl zaveden systém financování VŠ podle počtu zapsaných studentů (každý student nepřekračující směrné číslo přináší škole určitý peněžní obnos - normativ).
Otázkou pouze zůstává, zda zvýšením počtu studentů netrpí kvalita výuky. S její úrovní se na některých typech škol (těžce zasažených v předmětech svého bádání komunistickou ideologií) potýkají již od převratu…
Jiným školám pro změnu chybí nebo špatně fungují knihovny, studovny, učebny, laboratoře, ale i koleje či menzy, obecným problémem jsou nízké platy zapříčiňující odchod dobrých učitelů a nedostatek peněz vůbec atd.
Dalším trendem, který je naprosto v souladu s vývojem ve vyspělých zemích, je "stárnutí" studentů prvních ročníků (o další vzdělávání mají zájem i lidé, kteří mají maturitu už několik let za sebou) a dlouhodobý pokles podílu absolventů gymnázií (jak mezi uchazeči tak i zapsanými ke studiu)a naopak růst podílu uchazečů z řad absolventů odborných škol (SOŠ, učební obory s maturitou, příp. nástavbové studium). Absolventi gymnázií
jsou však úspěšnější než absolventi odborných škol.
Co se týče zájmu o jednotlivá zaměření, celkově (VŠ+VOŠ) největší zájem projevili uchazeči letos o studium učitelství (20%), humanitních a společenských, ekonomických a technických oborů. Na VOŠ k tomuto výčtu ještě přistupuje zdravotnictví (17%). Nejvíce VŠ studentů však bylo přijato na technické obory (34%!), které mají největší "úmrtnost" - mnoho přijatých studentů je totiž nedostuduje. Naproti tomu na VOŠ bylo přijato maximum studentů na obory ekonomické (26%).
Šance na přijetí zájemců o VŠ studium přeci jen celkově stouply a příští rok vyvrcholí. Nejlépe jsou na tom ti, kdo zamýšlejí studovat technické obory nebo které láká zemědělství. Naopak nejhorší vyhlídky mají budoucí právníci a milovníci humanitních věd. Všichni se však můžeme těšit z toho, že se proti minulému roku výrazně zvýšila možnost přijetí na umělecké VŠ.
Bonus roku 2000
Následkem zvýšení povinné školní docházky na 9 let (v roce 1996), nastane v příštím roce bezprecedentní situace, kterou lze s trochou nadsázky nazvat jako nezamýšlený "dárek" pro dobrý start ve třetím tisíciletí, kterým resort školství obdaruje všechny lidi toužící po vyšším vzdělání. V porovnání s letošním rokem bude totiž maturovat jen polovina (bereme-li v úvahu i tzv. nástavbové studium pro absolventy učebních oborů), či dokonce třetina (bez nástavbového studia) studentů.
Závěry
Jelikož se bude příští rok maturovat jen na víceletých gymnáziích, zvýší se šance na přijetí ke studiu na VŠ zhruba o 50%. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější (nejnepředvídatelnější) je, kolik lidí "navíc" (ať již z VOŠ nebo z praxe) se na základě této skutečnosti rozhodne zkusit štěstí a absolvovat přijímací zkoušky na VŠ.
Je jasné, že oslabené VOŠ budou také usilovat o nové studenty, neboť je pro ně tento školský "problém roku 2000" otázkou bytí či nebytí (podle odhadu Zeleného totiž klesne počet studentů na jednotlivých VOŠ až o 40%). Už teď je jisté, že některé z nich vůbec neotevřou první ročníky…Celou situaci jim komplikuje i nedostatečné legislativní (statutární) zakotvení a malá tradice a osvěta. Veřejnost o nich totiž zatím mnoho neví a tak si jejich absolventů příliš neváží. Jelikož studium není zakončeno přiznáním (uznávaného) titulu, jsou zároveň absolventi značně znevýhodňováni na trhu práce (dostávají nižší platy, nemohou vykonávat určitou práci, na níž ale v podstatě kvalifikaci mají apod.). Hlavním trumfem VOŠ je však právě to, že vychovávají pro praxi, a flexibilně se přizpůsobují jejím aktuálním požadavkům. Současný nedobrý stav je tedy přechodný a lze jej charakterizovat jako porodní obtíže, které však některé ze škol nepřežijí
K dalším hlubším rozborům, výpočtům a odhadům neposkytuje zpráva dostatek dat. Nic se např. nedovídáme o tom, kolik studentů nastoupilo na více škol, kolik se hlásilo na více oborů na jednu školu, jaké je rozvrstvení studentů podle věku a kolik lidí vlastně čítá populace určitého roku narození a jiné podrobnosti. I když to většinu lidí zřejmě ani nezajímá, mnozí by určitě uvítali možnost přístupu k podobným údajům po internetu (pro reálnější představu o našem současném školství a vlastní experimenty).
A ještě perlička: Vzhledem k tomu, že počet přihlášek v současnosti není nijak limitován, sleduje se tzv. násobnost přihlášek (uvedená data v tabulkách se týkají VŠ), tj. kolik přihlášek připadne průměrně na jednoho studenta. Naměřená hodnota dosáhla vrcholu (2,44) v roce 1997/98. Od té doby pozvolna klesá. Rekord (47 podaných přihlášek) už se asi nepodaří překonat (na VŠ bylo letos podáno jedním člověkem nejvíce 15 přihlášek, na VOŠ dokonce jen 10…).
Petr Drahoš
0 komentářů:
Okomentovat