Zamyšlení bývalého předsedy senátu jedné z fakult ČR nad podklady ministerstva pro prodloužení akreditace fakult.
Na webových stránkách ministerstva školství jsou ve složce Vysoké školy pod Akreditační komisí zveřejněny podklady pro prodloužení akreditace fakult v první etapě.
Tyto podklady jsem si přečetl a rád bych se k nim vyjádřil jako vyučující fakulty a také bývalý předseda senátu fakulty, který byl zasvěcen do minulé akreditace fakulty.
V části C akreditační komise postupuje asi správně vzhledem k současnému pohybu ve VŠ školství a požaduje zapsání profesorů a docentů na plný pracovní úvazek. Lze sice o této položce diskutovat a označit ji za tvrdou pro rozvíjející se fakulty (viz naše zkušenosti: Aula 2/1999), ale vzhledem k jiným tendencím je to posun pochopitelný.
Stejně tak tabulka D ukáže opravdu interní pracující a to je dost důležité u fakult s prezenčním studiem.
Přeskočím na tabulku H: Vědecká a další tvůrčí činnost od hodnocení součásti Akreditační komisí, a zde již je možné zaznamenat rozporné posuny.
Hodnocení článků hlavně v položce A1 – zahraničně recenzované časopisy a A2 – ostatní vědecké recenzované časopisy je sice správné, ale velmi tvrdé. Dovoluji si např. upozornit, že v ČR vychází v pedagogické oblasti „malá pedagogika“ čtvrtletně, kolik těch článků může celkem být? Samozřejmě to neplatí pro jiné oblasti, ale pozor na značné rozdíly v tomto směru!
Za správné také považuji, že není důraz na články ve vědeckých sbornících, protože v poslední době díky zvláštnímu kvantitativnímu hodnocení v ČR nejdeme ve sbornících hodně příspěvků, které představují slohová cvičení bez dat a nových myšlenek. Kde je ovšem nesmyslný posun: podbod C, účast na světových nebo evropských kongresech a sympóziích, nikoliv na mezinárodních konferencích.
Jaký je rozdíl v mezinárodní konferenci a sympóziu? V názvu? K tomu dva příklady pro jasnost věci:
Př.1.: V roce 1997 naše fakulta uspořádala velkou mezinárodní konferenci Business Developmetnt s kvalitní účastí odborníků z Rakouska, Německa, Slovenska, USA, a CR. Bylo to spíše sympózium nebo kongres podle účasti, programu včetně doprovodného, zajištění atd. Naopak některé profese i to, co my nazýváme pouze mezinárodní workshop, nazývají sympóziem! Př.2.: V roce 1999 jsem byl v září pozván i k přednesení příspěvku na evropský kongres. Proč jsem nejel? Celý tento výlet se zaplacením vložného v US dolarech, ubytování, cestovného atd. i po malé slevě pro odborníky z východu by mne přišel skoro na dva měsíční platy! Pokud se nechceme dát cestou, kterou pro lékaře nyní vytváří pan Rath ( a já nechci!), tak je to pro nás nedosažitelné vzhledem k našim platům.
Co ovšem v hodnocení zcela chybí!? (Opomenuto, vypadlo, proč?)
Při minulém hodnocení jsem stejně jako některé rozvíjející se fakulty, byli kritizování za malé výsledky ve výzkumné činnosti, v získávání grantů. Za poslední tři roky fakulta v této oblasti udělala významný pokrok a ejhle, těsně před hodnocením toto, dříve téměř zásadní hledisko, odpadlo. Proč? Můžeme diskutovat o získávání grantů, ale přes všechny pochybnosti je to důležité hledisko a jistě kolegové ve svém okolí znají odborníky, kteří ještě nikdy ani nenapsali projekt. Stejně tak zmizelo „z prvního pohledu“ hledisko mezinárodních kontaktů, stáží a to vyučujících i studujících. Při našem otevírání se světu a vstupu do EU je to velmi důležité. A opět lze vážit, zda učitel, který má zkušenosti ze zahraničí, spolupracuje na projektech atd. je tuctový učitel a nebo je to ten, kterého nezbytně potřebujeme, pokud chceme něco zkvalitnit a VŠ v ČR posunout vpřed.
Protože se zabývám školským managementem, nemůžu si na závěr odpustit konstatování, že některé významné úpravy v hodnocení těsně před hodnocením nejsou metodologicky správné a že tak se to nemá činit. Celkově lze některé přitvrzení v zájmu věci přijmout, ale na druhé straně některá vynechání položek a předefinování pojmů vypovídají o ne zcela průhledném nastavování žebříčku v poslední chvíli.
Ludvík Eger
0 komentářů:
Okomentovat