Kineziologii využívá v pedagogické praxi stále více učitelů, dětských psychologů a vychovatelů. Na první pohled se tato „zázračně“ uzdravující léčebná metoda opravdu může jevit jako skvělý způsob pomoci problémovým dětem. Údajné úspěchy kineziologické terapie jsou ale přinejmenším diskutabilní.
Objevitelem kineziologie je americký chiropraktik George J. Goodheart, který její základní teze a pravidla v roce 1964 zformuloval do ucelené „nauky o svalech“, pojmenované posléze One Brain systém neboli Metoda jednotného mozku. Kineziologie se brzy začala šířit Spojenými státy a před několika lety se díky Carol Ann Hontzové, ženě, která je pověřená vedením kineziologických kurzů, přednášek a školení ve východní Evropě, objevila také v České republice. Co je vlastně podstatou této metody a proč je veřejností tak nekriticky přijímána?
Neléčím, ale odblokovávám
Podstata systému One Brain je jednoduchá: Goodheart vyšel z předpokladu, že lidský mozek, svalstvo a vnitřní orgány jsou vzájemně propojeny a „komunikují“ spolu prostřednictvím neviditelné energie, která tělem proudí v energetických kanálech zvaných meridiány. Stejným způsobem spolu „komunikuje“ i levá a pravá mozková hemisféra. Pokud je toto komunikační propojení jakkoliv narušeno, začne mít člověk problémy.
„Narušení, zablokování energetických toků nastává při nemoci nebo stresu, ale i třeba díky traumatům z dětství uloženým v podvědomí. Blokovat vás ale může i zážitek, který se vám sice reálně nestal, který znáte třeba jen z televize. Máte například strach ze psů, protože jste v dětství viděla film, kde hlavního hrdinu pokousal pes. Ale i těchto bloků vás One Brain systém zbaví, stačí si vše znovu ‚odžít‘ v představách a fantaziích a negativní pocity odblokovat,“ vysvětluje majitelka kineziologické poradny Zorka Pilná. Že kineziolog může tímto způsobem klientovi vsugerovat jakýkoliv, tedy i objektivně neexistující problém, není pro kinezioložku argumentem hodným zamyšlení.
„To, co se odehrává v mozku a v těle, je pak možné rozpoznat tak zvaným svalovým testem, kdy mi mozek prostřednictvím svalů horních končetin dává zprávy o vašem duševním a fyzickém stavu. Při svalovém testu uchopím klienta za zápěstí a jak se svaly napínají či uvolňují, mohu diagnostikovat jeho potíže,“ pokračuje Zorka Pilná s tím, že klienty neléčí, ale pouze odblokovává jejich energetické bloky a objasňuje příčiny jejich nemocí. Nebýt držení klienta za ruce a podivného pohybování pažemi nahoru a dolů, působí kineziologické sezení víceméně jako klasická návštěva psychologa, jemuž se pacient svěřuje s problémy, které má sám se sebou, případně se svým okolím.
Spása pro žáky s problémy
Obecně je kineziologie údajně vhodná k odstraňování nemocí psychických i fyzických, počínaje depresemi či fobiemi, přes bolavý žlučník a špatné zažívání, až po zhoubné nádory, dokonce i neplodnost nebo špatná erekce je pomocí této metody léčitelná. Zorka Pilná je povoláním učitelka na základní škole a osobně vidí nejlepší využití kineziologie při práci s dyslektiky a dysgrafiky, ale též s dětmi hyperaktivními, které zklidní, nebo naopak zakřiknutými, z nichž pro změnu dokáže udělat asertivní a sebevědomé jedince.
Nezřídka se klienty kineziologických poraden stávají děti předškolního a ranného školního věku, s nimiž si rodiče nevědí rady a domnívají se, že právě kineziolog jejich potomky vyléčí, případně jejich potíže alespoň částečně zmírní. Nutno přiznat, že některým dětem může One Brain systém v jistém smyslu opravdu pomoci – už jen proto, že kineziolog se dítěti intenzivně věnuje, povídá si s ním, a tak ho logicky zbavuje stresů a pnutí, kterými může trpět každý, kdo nemá dobré a kvalitní rodinné zázemí. Možná by v mnoha případech nebyla návštěva kineziologa vůbec nutná, kdyby se rodiče zamysleli nad tím, zda svému potomkovi dávají zvláště po citové stránce vše, co potřebuje.
Kineziologie se samozřejmě nezaměřuje jen na dětské klienty, vyhledávají ji i lidé dospělí, především ženy středního a staršího věku. Zpravidla se však jedná o osoby psychicky labilní a vnitřně nevyrovnané, nespokojené s dosavadním způsobem svého života, který by rády radikálně a rychle změnily k lepšímu. Nebo jsou to lidé opravdu nemocní, kteří bohužel nenašli pomoc u lékařů, a tudíž se chytají jakékoliv, byť sebeabsurdnější, naděje na vyléčení.
Velmi výhodné podnikání
Objektivní vědecký pokus či výzkum týkající se účinnosti systému One Brain dosud nikdy proveden nebyl, přesto kineziologové prohlašují, že se jedná o metodu vědeckou. O tom se své klienty snaží přesvědčit i používáním odborné terminologie zjevně inspirované psychologickými, psychiatrickými a lékařskými příručkami. Výrazy typu kontrakce, extenze, defuze, infuze, regrese či progrese nejsou ve slovníku kineziologů ničím výjimečným a v mnoha lidech opravdu vzbuzují pocit odbornosti. Avšak ani takováto pseudovědecká slovní zásoba není důkazem věrohodnosti či snad dokonce vědeckosti kineziologie.
Než se člověk stane profesionálním kineziologem, musí absolvovat nejméně dvanáct základních kurzů a přednášek, jejichž celková cena se může vyšplhat až na téměř pětadvacet tisíc korun (ceny kurzů se pohybují od necelých tří tisíc až po šest tisíc korun). Teprve po těchto školeních však získáte certifikát takzvaného facilitátora, který je kompetentní kineziologii provozovat, případně ji dále vyučovat. Vstupní investice budoucích kineziologů jsou tedy poměrně vysoké, návratnost vložených prostředků je ale poměrně rychlá – běžný kineziolog si účtuje 500 až 700 korun za zhruba hodinové sezení, takže i kdyby pracoval jen pár hodin týdně, vydělá si slušné peníze. Nehledejme tedy v kineziologii léčebný zázrak, spíše finančně velmi výhodný druh soukromého podnikání. Podnikání, které bohužel má, hlavně díky lidské naivitě a ochotě dávat své zdraví všanc všelijakým léčitelům a šarlatánům, docela slibnou budoucnost.
Martina Dvořáková
vyšlo v Moderním vyučování č.10/99
Z letáků šířených kineziology
- Carol (rozuměj: Carol Ann Hontz – pozn. redakce) o své práci říká: Nepřestávám žasnout nad výsledky uvedeného systému, kdy po jediném odblokování se známky mých klientů změní ze čtyřek a pětek na jedničky. Dospělí, kteří nebyli schopni správně číst nebo psát, nedokázali řídit auto, protože si pletli pravou a levou ruku, neuměli se naučit jezdit na kole nebo plavat, mohou nyní žít naplno.
- Negativní zážitek působí zablokování energetického proudění na mozkové úrovni a následně i v příslušné části těla. Výsledkem může být celá řada duševních i fyzických těžkostí, např. alergie, bolesti hlavy a zad, obezita, různé typy závislostí, fóbie, ale i nízké sebehodnocení, zlozvyky, pocity úzkosti v sobě, ve své práci, problémy v kontaktu s lidmi atd. a to, na co se systém One Brain nejvíce orientuje – DYSLEXIE.
- Dyslexie je ve skutečnosti nesprávná komunikace mezi mezi pravou a levou hemisférou, a obvykle též mezi přední a zadní částí mozku. Ve většině případů je vyvolána emocionálním traumatem nebo stresem, které jsou tak intenzivní, že následkem strachu, bolesti, popř. strachu z bolesti si jedinec v mozku naprogramuje „bílé skvrny“ u některých svých schopností.
- V naší levé mozkové hemisféře existuje oblast, zodpovědná za „přežití“ (Společná integrační plocha – SIP). V stresových situacích (jež nás provázejí v čase prenatálního vývoje, při porodu, v dětství i v dospělosti) může „odpojit“ 75 i více procent mozku, t.j. levý přední mozek a celou pravou hemisféru.
- Mozku – našemu biologickému počítači – můžeme zadat jakoukoli otázku a odpověď ANO/NE dostaneme v podobě změny svalového tonusu. Facilitátor si vlastně povídá s naším tělem – respektive s jeho buněčnou pamětí tak, že jemným tlakem svých rukou testuje svaly (nejčastěji na rukou) klienta. Na základě informací, které facilitátor takto získá, je možné specifikovat kdy, proč a v které části mozku resp. těla došlo k zablokování energetického toku.
Moderní vyučování
0 komentářů:
Okomentovat