Velkého omylu se dopouštějí ti, kteří vidí řešení nezaměstnanosti a v potřebě zaměření mládeže na získávání vzdělání v oblasti řemesel. Velkého omylu se dopouštějí ti, kteří vidí řešení nezaměstnanosti a snad i současných hospodářských problémů v potřebě zaměření mládeže na získávání vzdělání v oblasti řemesel. Jejich argumentace většinou vychází z toho, že "nejvíce" nabídek zaměstnání evidují úřady práce právě v této oblasti. Bohužel již nevidí, že řemeslníků je v podstatě přiměřeně a žádný významný převis poptávky neexistuje. Na celém tomto bludu je nejhorší to, že představitelé těchto myšlenek netuší, že HDP na úroveň aspoň průměrných zemí EU a zejména potřebnou produktivitu práce, nemohou zvednout řemeslníci. Potřebnou restrukturalizaci hospodářství, zvýšení produktivity práce, zavádění nových technologií atd. těžko provedou kvalifikovaní řemeslníci. Navíc je nejvyšší čas, aby financování a prodej výrob vedli také špičkoví odborníci, kterých jak se ukazuje dle výsledků ekonomiky, máme stále málo. Ostatně bez nich nebudou ani místa pro kvalifikované dělníky a jak praxe ukazuje, podnik může rychle zmizet, a "řemeslníci" se jen nestačí divit.
Představa, že se nezaměstnanost vyřeší tím, že ve fabrikách budou stát řady soustruhů a u nich pracující lidé, je zcestná. Tím spíše, že u nejšpičkovějších technologií je potřeba člověka s vysokoškolským vzděláním a to není řemeslník. Podobně lze pochybovat o potřebě pracovníků např. ve stavebnictví, zejména, když víme, jaká je jejich produktivita práce a využívání techniky např. při opravě našich silnic.Důležitost vysokého všeobecného vzdělání s vysokou funkční gramotností přitom zcela jasně objasňuje řada odborných studií. Vždyť tento stupeň vzdělání je nejlepším základem pro rekvalifikace a zvyšování kvalifikace v průběhu dalšího života, které současné i budoucí studenty rozhodně nemine. Naopak úzká specializace bez všeobecného základu může být pastí a je dnes špatnou radou pro rodiče, kteří se snaží orientovat v tom, jaké vzdělání je pro jejich děti perspektivní.Je pochopitelné, že MŠMT potřebuje řešit nadbytečnou snad až 40 % kapacitu středních škol. Ovšem tato cesta, která ubírá prostředky vědě (opět se na ni asi v rozpočtu nedostane !), skutečně není cestou, která nám umožní dohnat byť jen průměrné země EU, kde je Japonsko a USA?
Ludvík Eger
0 komentářů:
Okomentovat