Český helsinský výbor věnuje pozornost otázkám vzdělávání. Český helsinský výbor věnuje pozornost otázkám spojeným se vzděláváním, a to nejen pokud jde o vzdělávání a výchovu k lidským právům. Zároveň pečlivě sleduje, jakým způsobem je v současné době v České republice naplňováno právo na vzdělání v souladu se stávajícími ústavními principy a s moderními celoevropskými trendy.
V této souvislosti je třeba zmínit kroky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, směřující dle příslušných prohlášení představitelů resortu ke zlepšení organizace celého systému vzdělávání na středních školách v České republice. Jakkoli ČHV tuto snahu o prosazení určitých kvalitativních a organizačních změn chápe, některé z uskutečňovaných kroků nemůže přijmout bez kritiky a znepokojení.
Za velký pokrok v uplynulém desetiletí pokládá ČHV skutečné naplňování práva na vzdělání, jež zahrnuje i právo na svobodnou volbu druhu a typu vzdělání (bez přímého vlivu státu), jež je umožňováno především díky otevřené soustavě státních i nestátních vzdělávacích zařízení, ať již církevních nebo soukromých škol. Především díky umožnění těchto do té doby neexistujících forem vzdělávání bylo možno napravit pokřivený systém vzdělávání, jehož vinou docházelo v předchozím období k "přiškrcení" rozvoje vzdělanosti české společnosti, zejména na úrovni plného středoškolského vzdělání. Právě rozvoj soukromého školství napomohl k vytváření velkého počtu nových příležitostí, které rozšířily šance pro pokračování ve studiu na vysokých školách. Lze říci, že díky tomu došlo k celkové a významné akceleraci vzdělanosti české společnosti. Existující problémy a obtíže ve struktuře vzdělávacího systému je jistě třeba pokládat z hlediska státu za záležitosti prvotního významu a je třeba neodkladně je řešit, aby se nestaly vážnou zátěží celého vzdělávacího systému. Diskusi si ovšem zaslouží, zda všechny uskutečněné, popřípadě zamýšlené kroky jsou těmi správnými, zda je jejich cílem právě odstranění existujících nedostatků, anebo zda tyto kroky naopak nepřinášejí problémy nové. Je třeba poznamenat, že měnící se demografický vývoj české společnosti by neměl být důvodem k faktickému potlačování pluralitně pojatého rozvoje středního vzdělávání, který je třeba pokládat za jeden ze základních stimulů pro rozvíjení zdravé dynamiky a kreativity v moderní společnosti.
Ve snaze řešit existující problémy soukromého školství především pokusem o regulaci jejich počtu prostřednictvím změny způsobu jejich financování dotacemi ze státního rozpočtu spatřujeme nepochopení skutečných problémů, zejména potřeb masivního rozvoje vzdělanosti u nás. Tento způsob rozlišování mezi druhy a typy škol, aniž by byl brán zřetel na skutečnou kvalitu jimi poskytovaného vzdělání, je možno hodnotit jako postup ohrožující fungování sektoru soukromého školství jako celku (respektive jako pokus o finanční diskriminaci žáků soukromých škol) a jako závažný zásah do vývoje a výkonnosti vzdělávacího systému v České republice.
Máme za to, že v této oblasti by neměla být podobným způsobem vytvářena nerovnováha mezi státními a nestátními vzdělávacími zařízeními, zejména uvědomíme-li si tu skutečnost, že takové kroky mohou přímo ovlivnit právo občanů na zajištění vzdělání na různých středních školách. Jednou ze záruk realizace tohoto práva je i existence řádně fungujícího duálního vzdělávacího systému. Snaha o zkvalitnění systému soukromých škol by měla být vedena především zájmy o vybudování skutečné společnosti vzdělanosti, tak jak to deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení. Kritizovaný krok v nás vzbuzuje vážné podezření, že stát opomíjí potřeby vzdělanosti české společnosti v jejich nezbytné rozmanitosti a pluralitě.Kritizovaný krok je pouze jedním z počátečních záměrů resortu školství v rámci nových legislativních aktivit. Zásadní diskusi lze očekávat rovněž například v souvislosti s připravovaným novým zákonem o soustavě vzdělávacích zařízení (školským zákonem), existujícím prozatím v podobě věcného záměru. Zamýšlené kroky ze strany MŠMT jako státní instituce jsou tak závažné, že by měly být velmi pečlivě uváženy, a měly by být výsledkem transparentního záměru, doprovázeného širokou odbornou diskusí. V jejím rámci by měly být zváženy optimální způsoby řešení situace v českém školství a zvoleny vhodné postupy odpovídající moderním evropským snahám.
Nakonec nemůžeme smlčet jiný závažný problém našeho školství. Týká se uprchlických dětí které sice podle českých právních norem mají právo na vzdělání, ale toto jejich právo nemůže být realizováno, protože například školské úřady v blízkosti uprchlických táborů nedostávají finanční dotace na tyto děti. Tato skutečnost je pro nás alarmující, m.j. z hlediska naplňování principů a článků Úmluvy o právech dítěte, která je pro český stát závaznou smlouvou a o jejíž realizaci bude Česká republika v blízké době podávat zprávu příslušnému výboru OSN.
Praha 16.3. 1999
Za Český helsinský výbor
Mgr. Petr Smolík,
PhDr Libuše Šilhánová,
PhDr Ivan Gabal
Za správnost: Mgr. Lucie
Horáková
redakce
0 komentářů:
Okomentovat